Potkáte-li mě na stánku, bitvě nebo burze, občas dostanete nevyžádanou přednášku o tom, jak je to s datací pásků.
Problém první totiž spočívá v tom, že se necháváme často strhnout módou ve světě šermířství a dokážeme zařadit do „středověku“ kde co, co se nám zrovna líbí, nebo je nám to dokonce jedno. Proti gustu, samozřejmě, žádný celibát, i to je cesta. Častěji nám pak jde o nějaké období, ale musíme se spolehnout na to, co nám radí kamarádi, viděli jsme někde na netu nebo co nám prezentuje zisku více či méně chtivý prodejce. Nejméně často se pak odhodláváme k vlastní rešerši.
Chceme-li se držet nějakých historických podkladů na vlastní pěst, můžeme si vzít k ruce několik publikací, z nichž čas od času putují po sítích screenshoty. Nemusím snad říkat, že kolující obrázky bez kontextu nejsou správný zdroj, ačkoliv jsme na správné stopě. Pořiďte si moudrou knihu.
Přezek ze středověku a pozdějších období se nám totiž dochovalo tolik, že z jejich tvarů lze skládat typologii, díky níž dokážeme přezky časově zařadit zhruba „od“ – „do“. Já nejčastěji používám knihu Buckles 1250 – 1800 od Rosse Whiteheada. Dále je velmi šikovná kniha Buckles Through the Ages od Chrise Marshalla. Podle těchto autorů datuji přezky v mojí nabídce a následně i pásky. Zjistil jsem totiž, že výrobcům / prodejcům se nedá věřit. Ne všichni jsou dostatečně důslední, ne všichni vědí, co prodávají, ne všechny to zajímá a někdy nám prostě bez bázně a hany navěší bulíky na nos. Neměli byste jim věřit ani vy a výjimku byste neměli dělat ideálně ani v mém případě. Správný přístup k reenactmentu jako k „amatérskému bádání“ je samozřejmě vlastní amatérské bádání.
Problém druhý nastává v momentě, kdy nám typologie nedokáže tak úplně přesně odpovědět nebo je v rozporu s datací předlohy, která posloužila k výrobě přezky. Ne vždy se jedná o archeologický nález. Může to být i nákres, malba, volnější inspirace. Může jít o atypický tvar, který nemá po depozitářích muzeí tisíce sourozenců. Může jít také o předmět tzv. ze soukromé sbírky – kdo a jak důsledně ho datoval? A kdo ho datoval v muzeu? Zajímalo ho to vůbec? Samé otázky.
Tak tu máme například elegantně vypadající přezku lichoběžníkového tvaru směrem dopředu se rozšiřující se dvěma nebo třemi výběžky do hrotu, kterou Whitehead zařazuje mezi léta 1350 a 1500. Řeknete si: „Super, beru a jedu na Karlovce“ – a neuděláte chybu.
Pak ale narazíme na typologicky totožnou přezku, která je součástí modulu, který ji přichytává na řemen, v kombinaci s nákončím. Přezka je víceméně je stejná, ale výrobce se inspiroval malbou ze Švýcarska, která vznikla okolo roku 1470. Je tenhle pásek pak vhodný k rekonstrukci období vlády Karla IV.? Já vím, já bych mohl bejt profesionální odháněč zákazníků. Záleží ale na vás, kam až chcete zajít. Moje čest velí podat dostatek informací a tak nakonec musím taky přiznat, že jsem předlohu nikdy neviděl. I já se tu, potupně, musím spolehnout na informaci podanou výrobcem.
A co tenhle případ: Přezka typologicky ze stejného „vrhu“, lichoběžníkovitá, dopředu se rozšiřující, v rozích vybíhající do ozdobných „kulí“; léta 1300-1500 jak vyšitý. Zdroj, ptáte se? Předlohou je podle skeč Violleta le Duc. Ten, opravte mě, jestli se mýlím, se proslavil překreslováním pramenů, z nichž řada už neexistuje a předlohu, „originál“, dost možná nikdo z žijících lidí nikdy neviděl. Navíc i laik tak nějak chápe, že interpretovat kresbu historika vrcholného romantického 19. století může být problematické, že jo? Trváte-li tedy na „nálezovce“, v tomhle případě tak úplně nemůžeme sloužit.
A teď pozor, země se zatřese. Přezka typická pro období 1350 – 1450, výrobce ale přiznává, ne, on se pyšní, že celý integrální plát od přezky dál i nákončí jsou inspirované „gotickou architekturou“. Je to smyšlené. Je to teda spíš fantasy? Asi je. Přirozeně tak nějak chápeme, že inspirace „gotikou“ může dopadnout různě. Za mě ale – still better love story než „gotické škorně“.
Co říct na závěr?
Bádejte. Hledejte. Ujasněte si priority a držte se vlastního přístupu. Nebo si nechte poradit od někoho, komu důvěřujete. Já můžu jen doufat, že to budu já – a že můj přístup neodradí zájemce, jako byl tehdá jeden, se kterým jsme na Šermířské burze diskutovali o exaktnosti pásku se setem vzor „Švýcarsko 1470“. Po půlhodinové diskusi se omluvil, abych se nezlobil, že si pásek nekoupí, protože chce dodržovat důsledně rekonstrukci 60. let 15. století – a pak si hned vedle koupil plechovej klobouk svařovanej ze čtyř kusů typickej pro období přelomu 13. a 14. století. Nikdo mu totiž jeho volbu nerozporoval. C’est la vie!
